Myofaciální integrace

Myofaciální integrace optimalizuje myofasciální (svalově- povázkové) napětí.  Cílem je co nejmenší napětí v celé struktuře těla, aby jakákoliv zátěž mohla být rozložená na celou strukturu. To umožňuje nové optimálnější uspořádání a znovunastolení dynamické rovnováhy.

Strukturálně přestavuje a integruje  tělo v gravitačním poli.

Zvyšuje  efektivitu a lehkost pohybu.

Zlepšuje vnímání pocitů v těle umožňující  pokračovat v dynamické integraci.

Myofasciální integrace pracuje:

s myofasciálním dotekem, který je  vědomý, přítomný, pomalý

s kombinovanými pohyby vedoucí k nervosvalové reorganizaci

se sebeuvědoměním  zprostředkujícím osobní zkušenost

 

Myofasciální integrace se ve své práci zaměřuje především na práci s pojivovou tkání –fascií. Pojivová tkáň - fascie (povázka) je bílá až průsvitná hmota (blána obklopující a rozdělující maso). Pojivová tkáň obklopuje, ochraňuje, podporuje, penetruje svalová vlákna, svaly, svalové skupiny, kosti, orgány, nervy, cévy. Vytváří tak v našem těle prostorovou fasciíální síť, která naše tělo propojuje a zároveň rozděluje na funkční jednotky, vytváří formu a zároveň umožňuje funkci  (pohyb).  Fasciální síť se stále mění a přizpůsobuje v závislosti na vnějších a vnitřních podmínkách těla - udržuje tělo v dynamické rovnováze.

Myofasciální propojení je důležité pro fungování našeho těla. Na každý podnět reaguje tělo vytvořením určitého napětí, které se přenáší různými směry a ovlivňuje tak fungování celého těla.

 

Změny v napětí myofasciální sítě může způsobit:

Fyzické poškození – úraz, chirurgický zásah ( při hojení fasciální tkáň houstne)

Opakovaný pohyb, poloha – pojivová tkáň je energeticky méně náročná, proto se v místech většího zatížení zhutňuje

Onemocnění – nedostatek vitaminu C, hormonální nerovnováha, toxiny

Reakce na vnější podmínky - teplo, chlad, vlhko, sucho

Psychickým traumatem – stresová reakce  útok / útěk  nebo zamrznutí  

V případě stresu   ( zátěže ) se zvýší produkce fasciálních vláken. Tím se zajistí ochrana před dalším poraněním. Na druhou stranu nadměrná produkce tohoto materiálu snižuje pružnost fasciální sítě a následně pohyblivost. Snížení pohyblivosti těla negativně ovlivňuje jeho vyvážení, pohybovou koordinaci a vůbec celkové fungování organismu, včetně dýchání, trávení, jeho psychické a emocionální kapacity.

Stresová reakce je snaha o ochranu našeho těla. Pomáhá nám přežít. V případě ohrožení našeho života se v našem těle spustí celá řada reakcí umožňující nám reagovat na danou situaci. Vyhodnotíme, zda jsme schopni boje či bude lépe utéci. Svaly, které budou pro danou situaci potřeba se připraví zvýšením svalového napětí, změní se naše dýchání, tep, práce vnitřních orgánů. Celé naše tělo se připraví k reakci.

Tato reakce je úzce spojena s emocemi. Emoce (emotion = energetic motion) nám pomáhají akumulovat energii z celého těla.

V některých situacích můžeme fyzicky i emočně „zamrznout“ - ztuhneme, přestaneme dýchat, potlačíme emoční reakci. Na určitou chvíli opustíme své  své tělo. Tato emoce pak v našem těle zůstane ve formě zatuhnutí, stažení myofasciálních struktur. Ovlivňuje potom naše fungování na fyzické i psychické rovině.  Změní se postavení našeho těla a tím i reakce na určité podněty.

Pokud se nám opět podaří uvolnit a optimalizovat napětí v celé struktuře, zlepší se naše fyzická i psychická kondice.